Close


Argišt Alaverdyan


viennacontemporary

24. 9. – 27. 9. 2020



The theme of Přemysl Procházka could be summarized as „painting about painting“. Nevertheless, or maybe precisely because of this, the vast majority of his paintings go beyond the conventional notion of a classic hanging painting. In some cases, this is because of the unusual materials used, both for the foundation and the „colours“. At other times, there are unusual image formats, painting procedures or additional image functions. In short, Procházka takes into account the seemingly banal questions such as „what and how to paint?“ and „what to paint it with and on what?“. Masked in naive styling, Procházka’s paintings may at first glance seem like fun, the kind of fun „painting actors and actresses“ usually have. However, this is a trap where the viewer’s gaze is directed in a way to be lulled into a false sense of superiority, to be then caught by a question, for example, what follows from the fact that the Pipeline painting is painted “oil on oil by oil”. The seemingly formalistic or rather technological problem of painting acquires on second thoughts the potential of an infinitely branching river of meanings. And above all, we were naïve, because as a work of art, Procházka’s painting could not be identified as a product of the oil industry and interpreted, for example, as a current version of the Baroque symbol Vanitas. It is no coincidence that one of the most dangerous opponents of the comic book hero Batman is a criminal nicknamed the Riddler, who is obsessed with riddles and puzzles of all kinds. Although he has no superpower, he is deadly dangerous and always leaves some clue in the form of a riddle at the scene. Přemysl Procházka’s paintings will definitely not kill you, but still, be aware.

 


Téma Přemysla Procházky by se dalo sumarizovat jako „malba o malbě“. Přesto či právě proto se naprostá většina jeho obrazů vymyká konvenční představě o klasickém závěsném obrazu. Někde jsou to nezvyklé použité materiály, a to jak podkladu, tak „barev“. Jindy zas bývají neobvyklé formáty obrazů, postup malby či přidané funkce obrazu. Procházka zkrátka bere do hry zdánlivě banální otázky „co a jak namalovat“ a „čím to namalovat na co“. Maskovány v naivizující stylizaci se Procházkovy obrazy mohou na první pohled zdát jako legrace, jaké provozují „malující herci a herečky“. To je však poťouchlá past, kam Procházka diváka směřuje, aby jej ukolébaného domnělou nadřazenosti nad autorem, a následně nachytal například otázkou, co plyne ze skutečnosti, když na obraze Ropovod namaloval „ropu na ropu ropou“. Zdánlivě formalistní či spíše technologický problém malby získává hned v druhém plánu potenciál nekonečně se větvící řeky významů. A především naivní jsme byly my, co jsme umělecké dílo, Procházkův obraz nedokázali identifikovat jako produkt ropného průmyslu a interpretovat třeba jako aktuální verzi barokního symbolu Vanitas. Není náhodou, že jedním z nejnebezpečnějších protivníků komiksového Batmana je zločinec přezdívaný Riddler (Hádankář), který je posedlý hádankami a rébusy všeho druhu. Přestože nemá žádnou superschopnost je smrtelně nebezpečný a na místě činu vždy nechává nějakou stopu v podobě hádanky. Obrazy Přemysla Procházky vás rozhodně o život nepřipraví, ale i tak si na ně dávejte dobrý pozor.   


Ondřej Chrobák, 2020



Přemysl Procházka (b. 1991) lives and works in Brno, where he graduated from the Faculty of Fine Arts of Brno University of Technology (2018) and this year graduating from the Faculty of Education of Masaryk University.