Close

king of CEOs (detail), brass, nutmeg, 90 x 35 x 24 cm, 2018

pushing boundaries in the most flexible moment, lambda print, framed, 100 x 60 cm, 2018

worst than time, objects – iron tubes, beets, c-print, 90 x 120 x 10 cm, 2016  


keystone, object – polystyrene, blue-back print, 5 x 3,5 x 1,6 m, proluka gallery, 2016


antonín jirát (*1984)

vychází ve své praxi z média fotografie a proměny jeho distribuce s rozšířením současných digitálních technologií. Pro Jiráta je zásadní původní analogový charakter artefaktu, který nekončící proud Instagram Stories postrádá. Pracuje s nalezeným digitálním materiálem, který vkládá do fiktivních narativů a imaginativních situací, stejně jako s vlastními, často aranžovanými, kompozicemi a scénáři. Zajímá ho výpovědní hodnota statického obrazu vůči jeho rozšíření a dořečení ve videu a filmu, které nicméně, ve výjimečných případech, také používá. Pokoušení hranic mezi jednotlivými médii se projevuje i v Jirátově dlouhodobém spojování objektu a jeho fotografické reprezentace, respektive snahy přenést objekt do dvourozměrné podoby a obráceně. Dobrým příkladem je aktuální série fotografií kamionů pořízených s pomocí techniky ortografické projekce, tedy postupu, který prakticky neguje perspektivní zkratku a objekty se vzdáleností nemění svoji velikost. 

 

He comes in his practice from the medium of photography and its gradual change with the rapid development of current technology. The original materiality and character of an artifact, which has lately been consumed byendless streams of Instagram Stories is at the core of Jirát’s interest. He works with a discovered digital material, for which he composes new fictitious stories or imaginary situations, the same as with his own, often staged photographic compositions and scenarios. Jirát is attentive towards the evidential value of a static image in comparison to its continuation and prolongation in a video or a film, which he’s on rare occasions utilizing too. Challenging the boundaries between different media is present even in Jirát’s long-term tendency to connect an object and its photographic representation, or reference. In other words, to transfer an object into a plane and vice versa. A good example of this approach is the current series of photographs of trucks captured with the help of a technique of so-called orthographic projection, which practically negates perspective since the objects are not changing their dimensions with a growing distance. 

 

selected works

exhibitions

antonín jirát 

history of dimensions

14 sep – 7 oct 2018


MICHAL NESÁZEL:
CAMOUFLAGE

Exhiition
18.05-06.07.2018